Co dělat v Nijmegenu: Římané, řeka a největší pochod světa

Park na výšině nad řekou je místem, kde město začalo. Římané tu měli osadu, Karel Veliký palác a Barbarossa jej přestavěl. To, co se dochovalo, je útržkovité, ale skutečné: šestnáctiboká kaple z doby kolem roku 1030 a fragment císařského paláce, stojící v obyčejném parku s neobyčejným výhledem na Waal. Zajděte tam ke konci dne kvůli světlu na řece.

Muzeum vedle parku uchovává římské nálezy z regionu a věcí, kterou musíte vidět, je jezdecká obličejová maska — helma vyrobená do tvaru lidské tváře, vykopaná nedaleko. Stát před ní je zvláštní zážitek. Zbytek sbírky pokrývá region od pravěku po moderní umění.

Nijmegen udělal se svou řekou něco neobvyklého. Aby dal Waalu při povodni prostor, byla hráz na severním břehu odsunuta a vykopán boční kanál, což proměnilo pruh země na ostrov uprostřed města. Dojdete na něj po nízkém mostě, který se při vysoké vodě záměrně zaplavuje, a postavíte se mezi dvě ramena téže řeky. Je to nejlepší hodina zdarma v Nijmegenu a většina návštěvníků vůbec netuší, že tam je.

Waalkade pod starým centrem je místo, kde se město potkává s vodou, a silniční most z roku 1936 nad ním je ten, o který se v roce 1944 bojovalo.

Staly se tu dvě věci. V únoru 1944 zasáhl město omylem spojenecký nálet a zničil velkou část centra — proto jsou ulice kolem Grote Markt směsí starých úlomků a poválečné výstavby. Pak v září, během operace Market Garden, přepluli američtí výsadkáři Waal v plátěných člunech za bílého dne, aby dobyli most z protějšího břehu. Obojí je ve městě připomenuto a obojí stojí za to znát, než začnete chodit kolem a divit se, proč architektura tak skáče.

Tržní náměstí si drží vážnici z roku 1612 a krytý průchod ke kostelu. Stevenskerk za ním je velký středověký kostel města, ve válce těžce poškozený a znovu postavený; na jeho věž se dá vystoupit kvůli výhledu na řeku a za jasného dne hluboko do Německa.

V Kronenburgerparku se dochoval kus středověké hradby a zavalitá kulatá prachová věž, zasazené do veřejného parku na svahu. A na Waalkade je Velorama, národní muzeum jízdních kol — pořádná sbírka stroje, na kterém tahle země jede, od kostitřasů dál, a zajímavější, než to zní.

Každý červenec ujdou desetitisíce lidí dlouhé trasy do Nijmegenu a z něj během čtyř po sobě jdoucích dnů, v největší pochodové akci na světě. Město kolem toho pořádá týdenní festival. Jestli chcete vidět Nijmegen naplno, přijeďte tehdy. Jestli chcete vidět samo město, přijeďte kdykoli jindy v roce — v tom týdnu stejně neseženete hotel.

Centrum je malé, historie vrstevnatá a hodně z ní z ulice není vidět. Městská hra vám dá trasu hádanek z Grote Markt nahoru na Valkhof a dolů k řece a na každé zastávce vám poví, co se tam stalo. Rodinám a skupinám sedne líp než prohlídka s průvodcem a dostane vás do míst, kolem kterých byste jinak jen prošli.

Nevíte, jak to funguje? Přečtěte si nejdřív jak se hraje.

Ano. Má opravdovou římskou historii, výraznou polohu u řeky a studentskou populaci, která ho drží živý — a proti západu země je klidný.

Den pokryje Valkhof, muzeum a centrum. Dva dny přidají ostrov, věž Stevenskerk a procházku podél řeky.

Má nejsilnější nárok, opřený o nepřerušené římské osídlení, ale Maastricht s tím polemizuje. Bezpečná odpověď zní, že jsou to dvě nejstarší.

Čtyřdenní pochodová akce konaná každý červenec, největší svého druhu na světě, doprovázená festivalem po celém městě.

Na nizozemské poměry ano. Staré centrum stoupá od řeky, což je tady natolik neobvyklé, že stojí za zmínku.

Ano. Centrum je kompaktní, nábřeží vám dá místo, kde skončit, a trasa drží skupinu pohromadě. Podívejte se na možnosti pro firmy a skupiny.

Začněte na Valkhofu, nasajte výhled a nechte trasu, ať vás svede centrem dolů k Waalu. Chcete pomoct s výběrem správné hry pro vaši skupinu? Ozvěte se nám. Berete obě říční města? Náš průvodce co dělat v Arnhemu je dvacet minut vlakem odsud.